Úzkosti a jejich lidé
autor: Fredrik Backman
žánr: humorné, román, světová literatura
vydáno: 2020, Host
počet stran: 373
hodnocení: 88% databáze knih
Anotace: Úzkosti a jejich lidé je naprosto bláznivá komedie o skupince rukojmích zajatých při prohlídce bytu. Neúspěšný bankovní lupič se uvnitř zamkne s přehnaně nadšeným realitním makléřem, dvěma morousy závislými na nákupech v IKEA, jedním potměšilým multimilionářem, smutnou starou paní, ženou v pokročilém stadiu těhotenství, otravným chlápkem a králičí hlavou. Nakonec to lupič vzdá a všechny propustí, ale když pak dovnitř vpadne policie, byt je… prázdný. V následné sérii zmatených výslechů všichni vylíčí svou verzi událostí a před čtenářem vyvstane klasická detektivní záhada: Jak se lupiči podařilo utéct? Proč všichni tak zuří? A hlavně — co se to dnes se všemi děje?
Úzkosti a jejich lidé mě zaujala hlavně svým názvem a bláznivým obalem. Jelikož jsem přesně člověk, který patří ke svým úzkostem nikoliv naopak, tak jsem si říkala, že by bylo moc fajn si o tom přečíst něco vtipného.
Každopádně si nejsem úplně jistá do jaké míry je tento příběh pouhou komedií. Jak jsem zjistila již ze severských filmových komedií, tak vždy je to tak trochu drama, přestože se u něj dost nasmějete. A naprosto stejný pocit mám z této knihy Úzkosti a jejich lidé. Fredrik v ní totiž hodně reálně až (alespoň za mě) bolestně ukazuje realitu našeho víceméně bizarního sociálního konstruktu (pak člověk nemá patřit svým úzkostem, že ano).
A teď k příběhu! Ten opravdu vtipně začíná a velmi brzy se dostáváme k výslechu po tom, co lupič propustí rukojmí z prohlídky bytu, kde většinu postav tohoto příběhu zajal. Výslech je hodně zmatečný (ne jen kvůli množství postav), postavy se zprvu zdají otravné a hloupé, ale nakonec se během celé knihy rozplétají jejich příběhy. Nakonec i přesto, že vám byli zprvu protivní se sžijete s každou z nich a vlastně soucítíte a naprosto jim rozumíte - každý máme nějaké obranné mechanismy. A hlavně se člověk po rozuzlení celé knihy dozví proč se při výslechu chovali všichni jako "paka" a to je na tom celém to nejvíc kouzelné.
Jediné, co jsem si za celou knihu nedokázala zapamatovat bylo, který policista je který, jelikož měli hodně podobná jména. Ať jsem četla, jak jsem četla, věčně se mi to motalo, ale to možná bude jen můj problém. Každopádně to tam naštěstí bylo vždy nějak vylíčeno, o kterého z nich dvou se zrovna jedná, tudíž na příběhu mi to nijak neubralo.
I přes náročnější začátek kvůli množství postav a zmatečným výslechům jsem se do knihy začetla bez problému a příběhy všech postav mě moc bavily. Kniha mne i nakonec dojala k ukápnutí slzy :) a právě proto si říkám, že to byl nakonec spíš příběh hrající na emoce plný mouder nežli komedie plná vtipů.
